Vzpomínková...

1. listopadu 2007 v 21:18 |  Memories
Dnes mě opět navštívila má skvělá přítelkyně, Nostalgie. Poslední dobou se mi připomínají vzpomínky z prázdnin všude, kudy chodím...

A korunu tomu nasadilo, když jsem si dneska pustila kus Kouře. Okamžitě se mi vybavilo, jak jsme před prázdninama byli se třídou na výletě, jak jsem tam s sebou měla půjčenej notebook, jak jsme v tý chatce koukali na Kouř, všichni okolo stolu, pohodička, cigárka, bylo tak krásně, prázdniny před náma... okamžitě po tom se mi vybaví, jak jsem tu měla na začátku prázdnin na pět dní ubytovaný ty nejskvělejší lidičky na světě ( :-* ), jak nás asi šest leželo v obýváku na našem luxusním a obrovským rozkládacím gauči, všichni nevyspalý po předešlý noci, jak jsme koukali na Kouř a na Trpaslíka... pak tu tak koukám kolem sebe a úplně je tu vidím, v tomhle pokoji, jak sedí na mý posteli a na gaučíku, jak posloucháme muziku, popíjíme vínko a pivečka, jak jsme potom koukali na Mazanýho Filipa asi ve tři v noci, a pak ve čtyři se servírovala večeře, kterou jsem velmi hrdinně připravila (nejlepší rybí prsty a hranolky v mým životě, i když byly děsně přesolený :D)... vidím to všechno pořád tak živě, bylo tak krásně, idylka mezi idylkama.. a hned potom se mi zas vybaví, jak jsme byli s Kath, Salome a Jebim na festivalu v Trutnově, jak jsme úplně náhodou zahlídli plakát, že budou v promítacím stanu hrát Kouř, jak u toho bylo napsaný špatný datum, a tak jsme si mysleli, že jsme to prošvihli, ale nakonec se ukázalo, že to bude ten den, navíc perfektně navazovat na koncert Sto Zvířat.. vidim ten stan plnej festivalovejch lidiček... a bylo tak krásně...
Pak taky, když jsem jela teď v úterý za babičkou. Do bytu, kde jsem přes léto bydlela, když jsem pracovala, protože babička s dědou byli na chatě. Metrem na Muzeum... přestup a směr Pankrác. A jak jsem tak jela tím metrem, vybavilo se mi, jak jsem vždycky vyšla z práce, šťastná, že už mám tu dvanáctku za sebou, bylo tak krásně... většinou jsem pak šla někam do hospody s těma nejskvělejšíma lidičkama na světě, vzpomněla jsem si, jak jsme s Terezkou a Kath pily Lambrusco na Karlově mostě, jak jsme hrály na flašky a nějakej pán nám hodil drobný =). Nebo jak jsme s Jebim v hospodě řešili naše ne zrovna happy životní situace, ale přesto to bylo fajn. A pak metrem na Muzeum... přestup a směr Pankrác. Naprosto unavená, s vidinou pár hodin spánku a další dvanáctihodinový směny. Což bylo vyčerpávající, ale co bych za to teď dala...
Nikdy už to nebude takový... ačkoli houby vím, jaký to bude, třeba to bude lepší, ale sper to ďas, nikdy to nebude takový.
To všechno jenom proto, že je tenhle hnusnej físízovej (jak by určitě řekl Alex - ti, kdo četli, vědí...) podzim, brzo se stmívá, není teplo, musíme chodit do školy, kde nás neustále něčím buzerujou (ačkoli vím, že se učíme pro sebe etc, etc..). A taky proto, že já jsem prostě od přírody taková holka vzpomínková... to se nezmění.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bittersweet bittersweet | 2. listopadu 2007 v 23:12 | Reagovat

je krásný mít na co vzpomínat. :)

2 jeanuska jeanuska | 8. listopadu 2007 v 21:39 | Reagovat

Je krásný mít na co vzpomínat, a právě od toho je blog. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama